Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jilemnici



Českobratrská církev evangelická

Toleranční patent, vydaný císařem Josefem II. v roce 1781, dovolil vznik sborů buď reformovaných, nebo luterských. Potomci utrakvistů a Jednoty bratrské po sto šedesáti letech protireformace této možnosti využili a přihlásili se k jednomu z těchto dvou tolerovaných světových reformačních vyznání. Od poloviny 19. století propukaly mezi českými a moravskými evangelíky zprvu spontánní, později koordinované snahy o vytvoření společné církve, která by se důsledně přihlásila k domácí české reformaci. Podařilo se to několik týdnů po konci I. Světové války v nově založené Československé republice (17. prosince 1918). Společná církev přijala název Českobratrská církev evangelická (ČCE).

ČCE je tedy spojenou (unionovanou) reformační církví, která nepřerušenou tradicí vyrůstá z české reformace a z jejího setkání se světovými reformátory, především s Martinem Lutherem, Filipem Melanchthonem, Huldrychem Zwinglim, Janem Kalvínem, Martinem Bucerem a jejich dědici. ČCE se hlásí k dílům českých reformačních teologů, jako byli například Jan Hus, Jeroným Pražský, Mikuláš z Pelhřimova, Petr Chelčický, Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav, a Jan Amos Komenský, i k vlivu v Čechách a na Moravě usazených valdenských a novokřtěnců.

ČCE má presbyterně synodní zřízení. To znamená, že v čele sboru stojí demokraticky volené staršovstvo. To řídí, spolu s farářem a kurátorem (statutární zástupci), chod sboru. Ze staršovstev jsou pak voleni delegáti do vyšších orgánů.

Sbory se sdružují do větších celků – seniorátů (zhruba odpovídajících krajům ČR). Ty jsou řízeny opět orgány, které tvoří delegáti jednotlivých sborů. Seniorátů je 14, z čehož jeden je seniorát Ochranovský, který sdružuje (nehledě na místo působení) sbory Jednoty bratrské. Náš sbor se nachází v Libereckém seniorátu.

Senioráty pak tvoří takzvaný povšechný sbor – tj. celou Českobratrskou církev evangelickou. Církev spravuje Synodní rada, což je synodem volených 6 osob (3 faráři a 3 laici), jejíž jménem i jménem celé církve jednají synodní senior (Joel Ruml) a synodní kurátorka (Lia Valková). Synodní radě pomáhá řešit úkoly Ústřední církevní kancelář, která vyřizuje věci dané synodem, záležitosti vycházející z potřeby sborů a organizuje poradní odbory. Nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním složeným z volených poslanců je synod, který je složen z volených poslanců z jednotlivých seniorátů a je volen na čtyřleté funkční období.

V presbyterně-synodním zřízení je tak kombinován princip volby a princip delegace. Zřízení vychází z předpokladu, že potřebnou kvalifikaci k vedení každé jednotky církve nemá jedinec, ale sbor zástupců či delegátů.

ČCE má zhruba 51936 členů (2011) a je největší protestantskou církví v ČR.

Logo ČCE je kalich a Bible, které tvoří dvě hlavní části našich setkávání – Slovo a svátosti.

obrazek