Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jilemnici



Českobratrská církev evangelická

Toleranční patent, vydaný císařem Josefem II. v roce 1781, dovolil vznik sborů buď reformovaných, nebo luterských. Potomci utrakvistů a Jednoty bratrské po sto šedesáti letech protireformace této možnosti využili a přihlásili se k jednomu z těchto dvou tolerovaných světových reformačních vyznání. Od poloviny 19. století propukaly mezi českými a moravskými evangelíky zprvu spontánní, později koordinované snahy o vytvoření společné církve, která by se důsledně přihlásila k domácí české reformaci. Podařilo se to několik týdnů po konci I. Světové války v nově založené Československé republice (17. prosince 1918). Společná církev přijala název Českobratrská církev evangelická (ČCE).

ČCE je tedy spojenou (unionovanou) reformační církví, která nepřerušenou tradicí vyrůstá z české reformace a z jejího setkání se světovými reformátory, především s Martinem Lutherem, Filipem Melanchthonem, Huldrychem Zwinglim, Janem Kalvínem, Martinem Bucerem a jejich dědici. ČCE se hlásí k dílům českých reformačních teologů, jako byli například Jan Hus, Jeroným Pražský, Mikuláš z Pelhřimova, Petr Chelčický, Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav, a Jan Amos Komenský, i k vlivu v Čechách a na Moravě usazených valdenských a novokřtěnců.

ČCE má presbyterně synodní zřízení. To znamená, že v čele sboru stojí demokraticky volené staršovstvo. To řídí, spolu s farářem a kurátorem (statutární zástupci), chod sboru. Ze staršovstev jsou pak voleni delegáti do vyšších orgánů.

Sbory se sdružují do větších celků – seniorátů (zhruba odpovídajících krajům ČR). Ty jsou řízeny opět orgány, které tvoří delegáti jednotlivých sborů. Seniorátů je 14, z čehož jeden je seniorát Ochranovský, který sdružuje (nehledě na místo působení) sbory Jednoty bratrské. Náš sbor se nachází v Libereckém seniorátu.

Senioráty pak tvoří takzvaný povšechný sbor – tj. celou Českobratrskou církev evangelickou. Církev spravuje Synodní rada, což je synodem volených 6 osob (3 faráři a 3 laici), jejíž jménem i jménem celé církve jednají synodní senior (Joel Ruml) a synodní kurátorka (Lia Valková). Synodní radě pomáhá řešit úkoly Ústřední církevní kancelář, která vyřizuje věci dané synodem, záležitosti vycházející z potřeby sborů a organizuje poradní odbory. Nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním složeným z volených poslanců je synod, který je složen z volených poslanců z jednotlivých seniorátů a je volen na čtyřleté funkční období.

V presbyterně-synodním zřízení je tak kombinován princip volby a princip delegace. Zřízení vychází z předpokladu, že potřebnou kvalifikaci k vedení každé jednotky církve nemá jedinec, ale sbor zástupců či delegátů.

ČCE má zhruba 51936 členů (2011) a je největší protestantskou církví v ČR.

Nové logo (2018) církve se odvolává ke korouhvi, šíří vizuální poselství po způsobu prvních nositelů reformace. Kalich jako základní motiv symbolizuje poselství ČCE. Druhý pohled na navrhovanou značku vnáší symboliku knihy – nositele evangelia se záložkami v jejím obsahu. Posledním čitelným znakem je litera „E“, která odkazuje na moderní a současné směřování Českobratrské církve evangelické s upozorněním na webovou doménu e-církev.cz. Symboly církve však nadále zůstávají kalich a Bible, které tvoří dvě hlavní části našich setkávání – Slovo a svátosti.

obrazek


přihlášení do administrace

e-mail
heslo