Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jilemnici



historie sboru

Život evangelického společenství v Jilemnici se ustavuje teprve v závěru 19. století. V roce 1874 zde vzniká kazatelská stanice tolerančního luterského sboru v Křížlicích.

V roce 1918 se jilemnická kazatelská stanice stává součástí evangelického sboru ve Valteřicích. Valteřičtí faráři zde působí až do německé okupace v roce 1938. V té době byly Valteřice i Křížlice přičleněny k německé říši, zatímco Jilemnice zůstává na území republiky a později protektorátu.

V tomto období nastupuje v Jilemnici do služby vikář Josef Hlaváč a od roku 1941 vede zdejší sbor farář Josef Veselý. Protože válkou byly přerušeny i plány na stavbu vlastního kostela a fary, scházejí se členové sboru k bohoslužbám ve školách. Biblické hodiny a další setkání se konají v bytě duchovního.

V roce 1945 je filiální sbor v Jilemnici prohlášen za samostatný sbor farní. Členové sboru zahajují stavbu sborového domu. Po mnoha restrikcích ze strany komunistických úřadů a několikerém zastavení prací dokončují stavbu v roce 1950. Pod vedením bratra faráře Veselého pak sbor prochází léty padesátými i časem normalizace.

V roce 1981 začíná ve sboru působit vikář Petr Hudec a dále rozvijí práci ve sboru. Ve svobodných poměrech po roce 1989 se manželům Hudcovým daří nebývale rozvinout zejména práci s dětmi a mládeží. Roku 1998 odcházejí na nové působiště a v uprázdněných sborech Jilemnice a Křížlice nastupují do kazatelské služby Martin a Gabriela Horákovi, za jejich 13leté působení ve sboru úspěšně navazují na předchozí aktivity.

Faráři sboru

Josef Hlaváč 1940–1941

ThDr. Josef Veselý 1941–1980

Jaroslav Nečas (administrátor) 1980–1981

Petr Hudec 1981–1998

Martin Horák 1998–2011

Jakub Hála od 2012